Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

O nás v médiích

Česká centra chtějí expandovat do Asie, kvůli protiruským sankcím jim ale chybí peníze

Hospodářské noviny, 28. 11. 2015.

 

  • Česká centra, která mají po světě 22 poboček, chtějí expandovat do Asie a rozšířit působení.
  • Místo vyššího rozpočtu ale jejich nový ředitel Zdeněk Lyčka musí naopak zápasit s výpadkem ve financích.
  • Lyčka chce kromě šíření kultury v Českých centrech klást důraz na vědu a výzkum.

Zdeněk Lyčka se ředitelem Českých center nemohl stát v obtížnější situaci. Se sítí dvaadvaceti poboček, které v zahraničí šíří tuzemskou kulturu, chce více propagovat vědu a expandovat do Asie. Jenže k tomu potřebuje peníze. A Lyčka jich v nejlepším případě bude mít jen tolik jako jeho předchůdkyně Vilma Anýžová. 

„Letos se sníží zisk z provozu Českého domu v Moskvě,“ přiznává Lyčka v narážce na budovu, kde si čeští podnikatelé už roky pronajímají byty a kanceláře. Česká centra tím do rozpočtu získávala okolo 80 milionů korun ročně, od zavedení protiruských sankcí ale zájem českých firem o působení v Rusku klesá.

„Letos by zisk mohl být o několik milionů nižší, byť jsou to zatím jen odhady,“ konstatuje Lyčka. Přesto už šéfy Českých center na každoročním setkání v Praze varoval, že jim příští rok nebude moci navýšit rozpočty.

A zrovna nyní by to ředitelé potřebovali. Jestliže ministerstvo zahraničí vezme na vědomí Lyčkovu koncepci, což musí učinit do konce roku, začnou šéfové Českých center působit i v okolních zemích – například České centrum v korejském Soulu by mělo vymýšlet projekty i pro Filipíny a Tchaj-wan. Podobně už teď centrum v ukrajinském Kyjevě „pokrývá“ Bělorusko.

„Vycházím z toho, jak jsem sám řídil České centrum ve Stockholmu,“ říká Lyčka o letech 1998 až 2002, kdy si prý ověřil, že „kdo zná jazyky a umí návazat kontakty, dovede ze Švédska pokrývat i dění v Norsku a v Dánsku“.

Pokud by se tento úsporný model aplikoval na země Beneluxu, mohl by Lyčka ušetřit zavřením jednoho z Českých center působících v Haagu/Rotterdamu, nebo v Bruselu. Tomu se ale nový ředitel chce vyhnout. „Diplomaticky by to byl špatný signál pro přijímací zemi, že naše síť nefunguje,“ míní Lyčka na základě vlastní zkušenosti pro změnu z dob, kdy byl velvyslancem v Dánsku. Další možné úspory se nabízejí v "efektivnějším provozu" center v Milánu a Düsseldorfu. Teď ale Lyčka jakékoliv zavírání odmítá.

Některé jeho představy však vzbuzují otázky. Například jestli šéfové Českých center nebudou muset za každou cenu „vykazovat aktivitu“ v sousedních zemích jen proto, aby si to úředníci v Praze odškrtli v příslušných kolonkách. A problematické jsou i úvahy o expanzi do Pekingu, kde by České centrum patrně využilo kancelář a společenský prostor na zastupitelském úřadě.

O otevření pobočky v Číně „je na ministerstvu zahraničí politický zájem“, říká Lyčka v době, kdy je jeho zřizovatel v politice vůči Číně vstřícnější než za časů Václava Havla.

Právě na příští rok ale připadají Havlovy nedožité 80. narozeniny, což chtějí Česká centra ve světě připomenout. Kdyby tak učinila v Číně, existují dvě varianty: zamlčet Havlovy styky s dalajlamou a důraz na lidská práva, který byl přitom pro bývalého českého prezidenta stěžejní, nebo riskovat, že Češi své čínské hostitele pobouří. „Já se domnívám, že existuje i zlatá střední cesta,“ namítá Lyčka a za příklad dává nedávnou výstavu Havlových snímků od fotografa Jiřího Jírů, které byly k vidění v Českém centru v pražské Rytířské ulici. To slouží mimo jiné jako „inkubátor“ projektů, jež z Prahy cestují dál do zahraničí.

„Dovedeme Havla představit jako člověka, který sehrál podstatnou roli v našich dějinách a byl vrcholným představitelem země, tak, aby to i Číňané respektovali,“ odmítá Lyčka zatím jen teoretickou námitku, že vybrat si zrovna pro Čínu projekt, v němž nefiguruje dalajlama, by znamenalo zcenzurovat část prezidentova odkazu. „Už dříve jsem v Hongkongu prosadil překlad Havlových Dopisů Olze a v Číně jsme představili sborník českých spisovatelů, v němž Havel figuroval. Cesta se najde vždy. A někdy třeba pomůže výročí,“ míní Lyčka asi v narážce na rok 2017, kdy bude 80. výročí zase slavit pražské Letiště Václava Havla.

Ohrožený rozpočet Českých center chce Lyčka dorovnat ze soukromé sféry. Generálního partnera ale v byznysu nenajde, na to prý síť není dostatečně silná ani etablovaná v bývalých zemích Sovětského svazu, kde by podnikatelům mohla „otevírat dveře kulturou“.

Protože Lyčka chce ale klást větší důraz na podporu výzkumu, vědy a vzdělávání, věří, že k oslovení byznysové sféry ještě bude příležitost. Ostatně během jeho působení v Dánsku mu některé akce sponzoroval dealer automobilů Škoda. „Nejtěžší bude zvážit, kdy v zahraničí zvyšujeme povědomí o České republice a kdy už bychom jen podporovali soukromé zájmy, aniž bychom z toho sami něco měli,“ míní.

Česká centra přesto z něčeho žít musí a „nikdy nebudou Goethe-institutem ani Britskou radou“, srovnává Lyčka s obdobnými institucemi, částečně placenými z veřejných zdrojů Německa a Velké Británie. Obě ale mají vyšší příspěvky od státu a vydělávají si jazykovými kurzy, což Českým centrům funguje jen v Rusku a na Ukrajině.

„Nemůžeme slepě okopírovat cizí model, musíme přijít s vlastní strategií, která vezme v potaz specifické přednosti a postavení České republiky,“ dodává Lyčka, podle kterého by tak Česká centra do budoucna měla mít „více tváří“.

Ve střední Evropě by kultivovala image spolehlivého souseda, v USA nebo Japonsku by představovala Čechy coby kreativní národ a v Číně jako obchodní partnery s kulturní historií. Podle Zdeňka Lyčky to vše lze skloubit – a ještě z toho vyjít se ctí.

ZDENĚK LYČKA (57)

 V 70. a 80. letech vystudoval systémové inženýrství a dvojobor angličtina–dánština. Ve státních službách působí pětadvacet roků, za tu dobu byl ředitelem Českého centra ve Stockholmu i velvyslancem v Dánsku. Na pozici ředitele Českých center se hlásil už roku 2012, kdy ve funkci končil Michael Pospíšil. Nyní na postu nahradil Vilmu Anýžovou. Poslední rok a půl Lyčka vedl Úsek strategie a rozvoje Českých center, jehož šéf je zároveň ředitelem Českého centra Praha v Rytířské ulici. Lyčka je také cestovatel, roku 2011 přešel na lyžích 600 kilomerů přes ledovec v Grónsku a letos mu nakladatelství Argo vydalo knihu Na kajaku z Prahy do Severního moře o cestě, na níž „odpádloval“ 881 kilometrů.

---

Článek naleznete zde.
Autor: Daniel Konrád, HN
Autor úvodní fotografie: HN - Lukáš Bíba