Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

13.5.2016 - 26.5.2016

O IGIMARASUSSUKOVI, KTERÝ JEDL SVÉ ŽENY

Inuitské pověsti očima Árona z Hůrky (1822–1869). Výstava ilustrací v Českém centru Praha ke zhlédnutí od 13. do 26. května 2016.

 

Výstava ilustrací Árona z Hůrky k českému překladu sbírky inuitských pověstí O Igimarasussukovi, který jedl své ženy, který v těchto dnech vydalo nakladatelství Argo. Výbor přeložil Zdeněk Lyčka z dánské verze pořízené Kirsten Thistedovou Således skriver jeg, Aron s přihlédnutím ke grónskému originálu Taama allattunga, Aron.

Doprovodný program výstavy:

čt 19. 5. 18.00 – tematická přednáška Zdeňka Lyčky v češtině


 
 

Áron z Hůrky byl první grónský umělec, který vylíčil drsné inuitské příběhy ze zorného úhlu původních obyvatel Arktidy. Český výbor vychází z chronologického řazení Áronových ilustrací od prvních kreseb přes sbírky královského místodržícího Hinricha J. Rinka a pastora Pedera Kragha až po ilustrace k vlastním textům a posledním příběhům, které Áron napsal společně s vypravěčem Hintrikem. Největším kladem knihy je maximálně autentické zachycení grónské lidové slovesnosti, a to nikoli zvenčí, ale očima rodilého pozorovatele. 

Výbor vhodně doplňuje inuitské texty, které již byly v češtině publikovány, zejména Grónské mýty a pověsti Knuda Rasmussena (Argo 1998, 2007, dotisk 2014).

Český překlad grónských mýtů a pověstí "O Igimarasussukovi, který jedl své ženy" vyjde na jaře v Argu. Kniha má podtitul Inuitské pověsti očima Árona z Hůrky (1822–1869). Áron je nejen autorem většiny textů, ale také všech ilustrací, z nichž je připravena výstava zvětšenin.

Áron z Hůrky (1822–1869)

Áron se narodil roku 1822 v rodině ochranovského katechety Kristiána Heinricha v osadě Hůrka (Kangeq) na nejvzdálenějším okraji skupiny ostrůvků poblíž dnešního grónského hlavního města Nuuku. Mladý Áron pokračoval v rodinné tradici; nejprve asistoval otci a posléze se stal pomocným pastorem v misii Nový Ochranov, vzdálené od Hůrky asi 20 kilometrů, což představovalo za klidného počasí pouhých několik hodin jízdy na kajaku. Když roku 1858 dánský královský inspektor pro jižní Grónsko Hinrich Johannes Rink zahájil práci na velkolepém souhrnném díle, ve kterém se pokusil zachytit grónské pověsti v podání desítek místních vypravěčů, stal se Áron jeho hlavním ilustrátorem. Na Rinkovo přání ilustroval rovněž pověsti ze sbírky pastora Pedera Kragha, který sloužil ve 20. letech 19. století v severním Grónsku a svou sbírku dal později Rinkovi k dispozici. Áron neustále rozvíjel své všestranné umělecké schopnosti. Prvními kresbami opatřil texty svého otce a také texty bratrance Kristiána, pak se věnoval Rinkově sbírce a souboru P. Kragha, až se nakonec dostal k vlastnímu psaní příběhů, jež ilustroval. Svá vyprávění často končil slovy: „Tak píšu já, Áron“, což inspirovalo Kirsten Thistedovou k názvu dvoudílné knihy inuitských pověstí v grónské a dánské verzi s Áronovými ilustracemi, kterou k 20. výročí grónské samosprávy vydalo v roce 1999 nakladatelství Atuakkiorfik. O celkovém rozsahu Áronovy práce neměl nikdo dlouho ani tušení. Teprve když roku 1960 polární badatel a umělec Eigil Knuth publikoval velkou sbírku jeho akvarelů, kterou objevil v kodaňském Národním muzeu, stal se Áron okamžitě vysoce uznávaným umělcem. Áron nebyl pouze ilustrátor a spisovatel, byl rovněž zručný lovec. Kvůli jízdě na kajaku však býval často nemocný, až se nakazil tuberkulózou, na kterou předčasně ve svých 47 letech zemřel – stejně jako jeho otec.

Kirsten Thistedová (1957)

Kirsten Thistedová je docentkou v Oddělení menšin na Katedře mezikulturních a regionálních studií Kodaňské univerzity. V letech 1990–1994 byla lektorkou na Grónské univerzitě Ilisimatusarfik). Během studií severské literatury a eskymologie napsala disertační práci na téma ústního vyprávění příběhů (orálního storytellingu) v Grónsku. Publikovala několik knih s touto tematikou, včetně grónských orálních tradic zapsaných a ilustrovaných Áronem z Hůrky: Taama allattunga, Aron / Således skriver jeg, Aron (1999), v českém překladu O Igimarasussukovi, který jedl své ženy / Inuitské pověsti očima Árona z Hůrky /1822–1869/ Argo 2016). Přeložila také několik děl ze současné grónské literatury. Spolu s Karin Langgårdovou vydala knihu Od ústní tradice k rapu: Literatury polárního severu (Ilisimatusarfik / Atuagkat 2011) a publikovala stať Historie a perspektivy výzkumu v Grónsku (Grónská společnost 2005). V současné době se podílí na výzkumných programech Arktické rozpravy a Arktická moderna na Univerzitě v Tromsø v Norsku. Je vedoucí projektu Dánsko a nový Severní Atlantik na Kodaňské univerzitě.


Poděkování za poskytnutí práv k použití ilustrací:

Grónské národní muzeum a archiv / Grønlands Nationalmuseum og Arkiv

Příruční knihovna Jejího Veličenstva královny Markéty II. v Amalienborgu /  H. M. Dronningens Håndbibliotek pa Amalienborg

Národní muzeum v Kodani, Etnografická sbírka /  Nationalmuseet i København, Etnografisk Samling

Univerzitní etnografické muzeum v Oslu / Kulturhistorisk museum, Universitetet i Oslo

Poděkování Ivanu Prokopovi za grafickou úpravu výstavy.

Poděkování Mikaelu Kjeldgaardovi, generálnímu řediteli (C.E.O.) DSV Air & Sea (Czech Republic) s. r. o., za finanční podporu výstavy.

 

Místo konání:

Rytířská 31
110 00 Praha 1
Česká republika

Datum:

Od: 13.5.2016
Do: 26.5.2016

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala