Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

26.5.2015 - 13.6.2015

ZANIKLÝ SVĚT - LETY U PÍSKU

Výstava je příběhem českých Romů a Sintů vězněných v internačním táboře Lety u Písku, ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka a dalších koncentračních táborech.

Výstava zachycující vzpomínky na české Romy a Sinti, kteří táborem v Letech prošli nebo v něm dokonce nalezli smrt a diskuse s politiky, diplomaty a romskými osobnostmi z ČR i zahraničí o potřebě důstojné piety na místech spojených s romským holocaustem.

Genocida Romů a Sintů má pro svůj hluboký význam v romštině pojmenování PORAJMOS (zničení), patří k jedněm z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války. Pod Hitlerovou vládou byli Romové V Evropě spolu s židy podle Norimberských zákonů definováni jako „nepřátelé rasově čistého státu“.  Ačkoliv se o romském holocaustu dlouho nemluvilo, obě skupiny postihla stejná politika a perzekuce, jejichž cílem byla likvidace a totální vyhlazení. Toto řádění bylo skutečně devastující. Odhady počtu obětí z řad Romů se pohybují od 220 000 do 1 500 000 a to jde podle mnohých odborníků o podhodnocená čísla. 

Od počátku války probíhal Porajmos také na území nacisty zřízeného Protektorátu Čechy a Morava. Velitel protektorátní neuniformované policie vydal 10. července 1942 nařízení o soupisu Cikánů. Do té doby kárné pracovní tábory se změnily na cikánské sběrné tábory. Konkrétně šlo o Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu.  Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do cikánského tábora v Auschwitz-Birkenau.  Roku 1944 byl cikánský tábor nacisty zničen a asi tři tisíce Romů usmrtili v plynových komorách.  Na 1700 práceschopných Romů před tím přemístili do jiných koncentračních táborů.

Internací v Letech prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, dalších více než 1300 osob prošlo táborem v Hodoníně u Kunštátu. V Letech zemřelo nejméně 326 osob, v Hodoníně 194, z toho část v důsledku tyfové epidemie.  V Čechách a na Moravě holocaust přežilo pouhých šest set Romů. Znamenalo to obrovský zásah do rodin, identity Romů, dosud poznamenané strachem z jakéhokoliv sčítání, označování. To má pravděpodobně s dalšími důvody reálný základ také v malém počtu Romů, kteří se oficiálně hlásí při sčítání lidu k romské národnosti (reálné odhady Romů v ČR se pohybují mezi 200-250 tisíci, zatímco k romské národnosti se při sčítání lidu 2011 přihlásilo celkem 13 150 obyvatel. Po válce nastalo několik migračních vln Romů ze Slovenska a ti tvoří dnes asi 90% romské menšiny.  O obou táborech – v Letech u Písku i Hodonínu u Kunštátu – se začalo hovořit až po revoluci, na místech obou stojí dodnes privátní subjekty, z nichž především ten letský (velkovýkrmna vepřů) vzbuzuje mnohé rozpaky a vášně. Ovšem ani Hodonín u Kunštátu nezůstává s rekreačním střediskem pozadu.

Samozřejmě, že v době ekonomického propadu celé Evropy, čímž ruku v ruce jde také ekonomický a sociální propad Romů v Evropě žijících, se o vykupování objektů, které jsou dnešním generacím již vzdálené, hovoří těžko. Desítky milionů korun považují za promarněnou investici, která by byla vhodněji uložena jinam. A v období vrůstajícího anticiganismu se podobný počin hájí o to hůře. 

Pravda je, že současní majitelé objektů neměli v době jejich koupě a zřizování informace o tom, co se v nich odehrávalo a ocitli se ve stejně nepříjemné palbě a centru nechtěné pozornosti.  Novinářské, aktivistické, politické. Vedle toho mají své závazky vůči svým akcionářům. Česká republika a politici, kteří ji reprezentují, ovšem mají své závazky vůči občanům a zejména vůči zásadám a morálce.  Současná vláda schválila Strategii romské integrace, v ní dokonce zmínila potřebu vypořádat se s faktem, že na místě, kde trpěli a umírali lidé, stojí vepřín. 

Koncentrační tábor v Letech u Písku fungoval od 1. srpna 1942. Z celkového počtu více než 1300 osob, jež prošly letským lágrem, jich 329 v táboře zemřelo, z toho 241 dětí, 300 vězňů bylo propuštěno nebo uprchlo, více než 500 vězňů bylo deportováno do vyhlazovacího tábora Auschwitz – Birkenau a osud zbylých je nejasný. V srpnu 1943 byl sběrný tábor v Letech zrušen po epidemii břišního a skvrnitého tyfu. (Jarmila Balážová)

---

Výstavou vás provede Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, jehož rodina byla vězněna v nacistických koncentračních táborech. 

Výstava je součástí programu festivalu KHAMORO - největším a nejznámějším profesionálním romským festivalem na celém světě, který v Praze pořádá organizace Slovo již od roku 1999. Festival pravidelně nabízí jedinečné koncerty romských kapel z celého světa, výstavy, filmové projekce, taneční workshopy i odborné semináře a konference. V posledních letech Khamoro navštěvuje ročně přibližně 8500 lidí z České republiky i zahraničí. Jádrem celého festivalu je bezpochyby romská hudba, která představuje významnou součást celosvětového kulturního dědictví.  Více inforamcí: www.khamoro.cz

Místo konání:

Rytířská 31
110 00 Praha 1
Česká republika

Datum:

Od: 26.5.2015
Do: 13.6.2015

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala